(9. 9. 1927, Nová Paka – 23. 9. 2022, Hradec Králové)
Amatérský loutkář, dramaturg, režisér, scénograf a loutkoherec, řezbář, fotograf, organizátor, lektor a porotce divadelních přehlídek, jedna z klíčových osobností amatérského divadla ve východních Čechách.
Původní profesí chemik. V roce 1947 absolvoval Vyšší průmyslovou školu chemicko textilní v Brně, v letech 1948–1989 pracoval jako chemik-analytik v ČKD v Hradci Králové. Vedle své profese se intenzivně věnoval loutkovému divadlu. V roce 1956 se skupinou přátel, členů Sokola, založil Loutkářský soubor TJ Sokol Hradec Králové – Malšovice. Ten zpočátku hrál se „zděděným“ inventářem skládacího loutkového divadla a prvorepublikovou dramaturgií.
To Janu Mertovi brzy nestačilo, inicioval proto vybudování zděného jeviště pro všechny druhy loutek, studoval dostupnou literaturu, včetně Československého loutkáře, vzdělával členy souboru a pod vlivem vznikajícího profesionálního Východočeského loutkového divadla DRAK hledal cestu k tvořivému loutkovému divadlu. Úzký kontakt navázal zvláště s ředitelem divadla Vladimírem Matouškem a řezbářem a výtvarníkem Františkem Vítkem. S DRAKem později spolupracoval jako externí fotograf (1964–1976).
Malšovický soubor za dobu jeho existence (do r. 1965) přivedl třikrát na národní přehlídku Loutkářská Chrudim s inscenacemi Ukradený míč (a: B. Svatoň, r+s: J. Merta, 1961, oceněno pohárem ministerstva školství a kultury), O chaloupce z marcipánu (a: O. Augusta, r+s: J. Merta, 1962, inspirativní host přehlídky), Hrnku vař (a: M. Pavlík, r: J. Merta, s: V. Říčařová, 1964).
V sezóně 1963–1964 vystupoval pod hlavičkou souboru rovněž dětský loutkářský soubor Brouček.
Počátkem 70. let minulého století Merta řešil dilema, zda setrvat v profesi chemika, nebo jít k divadlu. Nakonec přes všechna protivenství „fabrických komunistů“ u své práce zůstal. „Měl jsem v divadle jistý ventil svobody, v Sokole jsme si o všem rozhodovali sami.“ (MERTA, Jan. Loutkové divadlo je pro mne cesta, říká Merta. Zapsal Petr Mareček. Mladá fronta Dnes, roč. 14, č. 15 2003, s.D/3)
Na úspěchy malšovického souboru navázal ještě v letech 1981–1985, kdy vedl soubor s názvem Žížala. S inscenací Neposedný dům na motivy knihy Paula Grovese Pan Cecil Brum a jeho dům se probojoval na 30. ročník Loutkářské Chrudimi (1981).
Jan Merta pracoval nejen s dospělými, ale řadu let také s dětmi. V letech 1978–1993 vedl spolu s Věrou Kulhánkovou dětský soubor Paravánek při ZŠ Štefcova v Hradci Králové – Malšovicích a v letech 1984–1989 stál v čele Dětského loutkářského souboru Krajského domu pionýrů a mládeže v Hradci Králové, s nímž dvakrát postoupil na národní přehlídku Kaplické divadelní léto s inscenacemi Velká pohádka o řepě (1980) a Šípková Růženka (1981).
Od konce 50. let minulého století věnoval velké úsilí vzdělávání loutkářů, působil jako neúnavný organizátor, lektor a porotce divadelních loutkářských přehlídek. Od roku 1958 pracoval v krajském poradním sboru pro loutkové divadlo a v letech 1974–1989 jako jeho předseda, řadu let byl také členem odborné rady pro amatérské loutkářství při pražské ARTAMA. Jako porotce okresních, krajských i národních přehlídek se zabýval nejen loutkovým, ale i činoherním divadlem. V roce 1992 se podílel na vzniku Volného sdružení divadelníků, v letech 1993–2000 byl jeho předsedou, a přispěl tak k vytvoření fungujícího modelu spolupráce profesionální instituce (středisko amatérské kultury Impuls Hradec Králové, dnes Impuls Hradec Králové, centrum podpory amatérských aktivit) a amatérských divadelníků.
Za své divadelní aktivity byl Jan Merta oceněn Zlatým odznakem J. K. Tyla a je rovněž nositelem Ceny ministerstva kultury ČR (2007).
Výběr z literatury:
EXNAROVÁ, Alena. Jan Merta. Čsl. loutkář. 1986, č. 3, s. 63.
MAREČEK, Petr. Loutkové divadlo je pro mne cesta. Mladá fronta Dnes. 2003, č. 15, s. D/3.
EXNAROVÁ, Alena, ŠEFRNOVÁ, Blanka. Jan Merta. Amatérská scéna.2007, č. 4, s. 4.
DIVÍŠKOVÁ, Jaroslava. Encyklopedie města Hradce Králové (A-M). Hradec Králové: Garamon, s. r. o. 2011. ISBN 978-80-86472-52-2.